Kolem tepelných čerpadel panuje celá řada omylů a bludů. Je to obvykle způsobeno neznalostí a konzervativním přístupem některých „odborníků“, kteří nejsou schopni vnímat nové technologie a změny ve stavebnictví a zůstávají myšlenkově zakopáni v dobách před dvaceti lety.

PLOŠNÝ KOLEKTOR VYMRAZÍ ZAHRADU
Pokud je zemní kolektor špatně navržen nebo proveden, může podchladit půdu nad sebou a ovlivnit růst vegetace. U správně navrženého kolektoru rozloženého v zahradě do velké plochy k výraznému vychlazování země nedochází a na vegetaci nemá kolektor v podstatě žádný vliv. Jak ve skutečnosti fungují zemní plošné kolektory a jaké teploty lze ze země získat, najdete v tomto zajímavém článku.

TEPELNÉ ČERPADLO STOJÍ PŮL MILIONU A NIKDY SE NEZAPLATÍ
Ceny tepelných čerpadel se za posledních 10 let výrazně snížily. Hlavním důvodem ale není snižování ceny samotného čerpadla, ale snižování potřebného výkonu. Před 10 lety měl běžný rodinný dům tepelnou ztrátu minimálně 18 kW. V současnosti je to 10 kW. Díky tomu jsou používána menší tepelná čerpadla a cena za jejich pořízení je výrazně nižší. Zda se tepelné čerpadlo zaplatí závisí na tom, kolik stojí a kolik ušetří. U běžných domů vyjde pořízení tepelného čerpadla o 200 až 250 tisíc dráže než pořízení plynového vytápění. Čerpadlo dokáže ročně ušetřit 25 až 35 tisíc na provozu domu. Při započítání růstu cen energií je návratnost čerpadla 6 – 8 let. Pokud se na pořízení tepelného čerpadla podíváme jako na investici, tak z vložených 200 000 korun, získáme ročně díky úsporám přibližně 25 000 korun zisku, což představuje skvělou investici s vysokým úrokem přesahujícím 12 %.

TEPELNÉ ČERPADLO NEDOKÁŽE VYTOPIT CELÝ DŮM
Pokud je výkon tepelného čerpadla stejný jako tepelná ztráta domu a topný systém je nízkoteplotní, tepelné čerpadlo bez problému dokáže vytopit celý dům samo. Z ekonomických a technických důvodů se ale tepelná čerpadla obvykle navrhují v rozmezí 70 až 85 % potřebného výkonu kotelny s tím, že zbytek topného výkonu pokryje jiný zdroj tepla. Pořízení menšíhotepelného čerpadla je totiž levnější a spotřeba energie u dotopového kotle je velice malá.

PODLAHOVÉ TOPENÍ JE NEZDRAVÉ
Tento názor pochází z doby, kdy se podlahové topení dávalo do nezateplených objektů. Teplota podlahy mnohdy přesahovala 30°C což se u některých lidí mohlo při dlouhodobém pobytu projevovat zdravotními problémy. V současné době, kdy jsou domy kvalitně zatepleny se pohybují povrchové teploty podlah od 22°C do 26°C a to že podlaha topí poznáte jen v případě, že šlápnete na studené místo, kde podlahové topení není.

KDE JE PODLAHOVÉ TOPENÍ MUSÍ BÝT I DLAŽBA
Dlažba je pro podlahové topení vhodná, ale není to podmínkou. Můžete použít v podstatě jakoukoliv krytinu s výjimkou korku, tlustých koberců a masivních dřevěných prken. U laminátových a dřevěných plovoucích podlah je před jejich nákupem nutné prověřit zda je možné jejich položení na podlahové topení. S typem podlahové krytiny se musí počítat již v projektu. Podlahové topení vyprojektované pro dlažbu by v případě použití dřevěné plovoucí podlahy mělo výrazně menší výkon!

ČÍM VÝKONNĚJŠÍ ČERPADLO, TÍM VÍCE UŠETŘÍM
Pořízením výkonnějšího tepelného čerpadla opravdu snížíte provozní náklady. Je to ovšem vyváženo nižší životností kompresoru a vyššími investičními náklady. Pokud si pak srovnáte dosažené úspory s náklady na pořízení a servis, tak se výkonnější čerpadlo nevyplatí. Ideální výkon čerpadla je v rozmezí 70 až 80 % potřebného výkonu kotelny.